Jak to bylo se svatým Martinem a husami?

17.10.2017

Každé roční období má to svoje. K podzimu prostě patří burčák, zvěřina a dýně, zejména listopad pak máme už tradičně spojený se Svatomartinskou husou. Také letos si 11. listopadu, tedy na svatého Martina, pochutnáme na dozlatova vypečené husičce s voňavým zelím a domácím knedlíkem. Tak jak se na poslední posvícení před začátkem zimy sluší a patří.

 

Letos jsme pro Vás v Konfitu připravili Svatomartinské menu od pondělí 6.11. do 12.11. Pochutnat si můžete nejen na našem klasickém konfitovaném husím stehýnku s červeným zelím a variací vynikajících bramborových a špekových knedlíků. Letos totiž můžete vyzkoušet také méně tradiční pochoutky v podobě husí rolády plněné tradiční masovou nádivkou s hruškovým ragú, pomazánky z husích škvarků nebo paštiky s brusinkami.

 

Proč na sv. Martina jíme právě husu?

I této tradici se věnuje nejedna legenda. A tak jedni vyprávějí příběhy o tom, jak svatého Martina husy při kázání tolik rušily, že dodnes musí každoročně pykat na svatomartinském pekáči. Druzí si zase oblíbili příběh o Martinově skromnosti. Prý se před volbou biskupem ze skromnosti schovával v husníku, ale husy ho tenkrát měly svým kejháním prozradit.

Ani rozdělování husího masa nebylo jen tak. Nejnižší sluhové dostávali obvykle křídla, aby také při práci létali. Vyšší sluhové pak stehna a hospodář si ponechal zbytek. Tradičně se také peklo svatomartinské pečivo. Takzvané podkovy svatého Martina a svatomartinské rohlíky nechyběly v žádné domácnosti. Děvčata jimi obvykle podarovávala své hochy. A když se stalo, že právě odcházel ze služby na statku čeledín nebo děvečka, i oni byli podarováni velkým a mákem nebo povidly plněným rohlíkem.

 

Přijede letos na bílém koni?

Na Martina obvykle končívala sklizeň, završil se tak zemědělský rok a už se čekalo na zimu. Podle starých pranostik lidé netrpělivě vyhlíželi, zda Martin přijede na bílém koni a bude tedy sněžit.

Rezervovat stůl