Víte, jak správně hodovat o velikonočních svátcích?

9.4.2017

Po dlouhé a vydatné zimě do Brna konečně přišlo jarní období. Slunce zalilo ulice, květiny začaly kvést a s příchodem jara se také můžeme všichni začít těšit na Velikonoce. Po zimním půstu chlapci vyráží k řekám najít vrbu a z ohebného proutí pletou mrskačky, aby po roce zase šli vyplatit děvčata. Ti mladší si vyslouží kraslici, ti starší možná panáka domácí slivovice. Velikonoce jsou ale spojené také s dobrým jídlem, a v tomto příspěvku se trošku mrkneme pod pokličku toho, jak velikonoční svátky probíhaly za časů našich babiček či prababiček.  

Škaredá středa

Fotografie velikonoční kraslice
Velikonoční kraslice

Na Škaredou středu jídlo nesmělo vypadat hezky, ale mohlo výborně chutnat. Tradičním pokrmem byly placky nebo bramboráky. Hospodyně je vždy po přípravě potrhaly, aby vypadaly jako nepovedené a tím položily základ na trhance.

Zelený čtvrtek

K jaru patří kvetoucí zeleň, stejně tak k zelenému čtvrtku. V tento den bývá tradičně kuchyně provoněná jarní zelení a luštěninami. Hospodyňky na Zelený čtvrtek připravovaly několik alternativ, kterými by poctily své blízké. Pekly preclíky nebo škvarkové placky k polévkám. Nejčastěji se však v tento den vařila zapečená směs čočky a krup, jež byla ochucená osmaženou cibulkou, majoránkou a česnekem.

Velký pátek

Velký pátek se zpravidla držel ve znamení půstu. Některé kraje to s půstem myslely doopravdy vážně a tamější lidé drželi hladovku už od čtvrteční snídaně do snídaně o Bílé sobotě. Samozřejmě půst není pro každého a tací, kteří věděli, že jej nedodrží, si mohli k snědku dopřát rybu. Nicméně po vzoru: „Jiný kraj, jiný mrav,“ se na jiných místech připravovalo jediné jídlo na celý den, které bylo většinou ze špenátu, fazolí, hrachu nebo kysaného zelí.

Bílá sobota

Po velkopátečním půstu lidem pochopitelně trochu vytrávilo. O Bílé sobotě se proto všichni pořádně najedli. Někdejší hospodyňky v tento den připravovaly typickou velikonoční nádivku, jejíž označení se lišilo kraj od kraje, například velikonoční buchta, sekanina, sekanice nebo velikonoční snítek. O Bílé sobotě lidé také jedli jednu z nejtradičnějších velikonočních pochoutek vůbec – zlatavý mazanec. Kde chyběl mazanec, tam se pekly Jidáše (malé sladké housky sypané mandlemi).

Nedělní Boží hod Velikonoční

Božím hodem Velikonočním svátky vrcholí. V každé domácnosti se slavnostně prostřel stůl a z kuchyní se linula vůně buchet, mazanců a mladého masa, zpravidla z kůzlete, jehněte nebo telete. Výběr se zpravidla odvíjel od toho, jak byla dotyčná rodina majetná. Nicméně hostina napříč domácnostmi vždy začínala masovým vývarem a na žádném stole nesměl chybět sladký pečený beránek jako symbol nevinnosti.

Velikonoční pondělí

O Velikonočním pondělí převažovaly jídla z vajec, která jsou vnímána jako symbol znovuzrození a nového života. Chlapci si také malovaná vejce vyslouží jako pomlázku od děvčat za to, že je po roce opět omladili vrbovím proutím.

Ať už tedy tyto velikonoční zvyky dodržujete nebo ne, pravdou je, že toto období je spojeno s dobrou náladou, potkáváním se s rodinou a přáteli, a dobrým jídlem a pitím. A abyste si Velikonoce mohli užít v poklidu a bez starostí, připravili jsme pro vás v KONFITu speciální velikonoční menu. Rezervujte si tedy svůj stůl raději hned.

 

Rezervovat stůl